Úvod

Naše laboratoř se již asi 20 let zabývá vlivem parazitického prvoka toxoplasmy (Toxoplasma gondii) na chování jeho hostitele, především na chování infikovaných osob. Kromě zakladatele a vedoucího týmu Jaroslova Flegra tvořili jeho hlavní součást vždy především magisterští a doktorandští studenti přírodovědecké fakulty, takže se jeho složení průběžně měnilo. Zatím v nejpočetnějším složení pracoval tým v roce 2003, viz fotka. Mnozí členové týmu zůstali v pracovním i osobním kontaktu s týmem i poté, co odešli na jiná pracoviště a co se začali věnovat jiné problematice (příkladem může být spolupráce se skupinou Etologie člověka vedenou Janem Havlíčkem na FHS), takže náš tým má poněkud „rozmazané okraje“. Během let jsme spolupracovali (a dále spolupracujeme) s řadou dalších vědeckých a lékařských pracovišť u nás i v zahraničí. Výzkum toxoplasmózy nás občas zavedl i do dalších oblastí (čemuž jsme se nijak zvlášť nebránili), takže se často věnujeme i dalším evolučně psychologickým i čistě evolučním tématům.


Nejdůležitější objevy naší laboratoře:

Obrázek vpravo: Životní cyklus parazita Toxoplasma gondii. Definitivní hostitel, kočkovitá šelma, vylučuje s trusem oocysty (a). Ty kontaminují půdu a s půdou kontaminovanou potravou se dostávají do těl mezihostitelů (c) i definitivních hostitelů (e) kde se mění na rychle se dělící tachyzoity. Tachyzoiti roznášejí nákazu do celého těla hostitele (f) přičemž často k tomu využívají hostitelovy pohyblivé buňky, například některé bílé krvinky. V tkáních hostitele, zejména ve tkáni svalové, nervové a pojivové, se časem tachyzoiti přemění na pomalu se množící bradyzoity (d) kteří přetrvávají v těle hostitele až do jeho smrti. Jestliže se tkáňové cysty dostanou do těla nějakého dravce nebo všežravce (b) uvolní se bradyzoiti z cyst a přemění se opět na na tachyzioity (h). Jestliže byla dravcem kočkovitá šelma, diferencují se paraziti v jeho střevních buňkách nejprve v takzvané merozoity a ty nakonec v gametocyty, které po dvojicích splývají a vytvářejí ve střevě kočkovité šelmy odolné oocysty. Jestliže se nakazí gravidní žena (nebo obecně gravidní samice libovolného hostitelské druhu), mohou tachyzoiti nakazit vyvíjející se plod (g). Člověk se může nakazit jak oocystami, nacházejícími se například na neumyté zelenině, tak bradyzoity přítomnými v syrovém či nedovařeném mase. Dalšími zdroji nákazy může být znečištěná voda a krev a orgány z nakažených dárců při transfůzi a transplantaci.

Obrázek vlevo: Tkáňová cysta toxoplasmy v mozku myši. Drobná tělíska viditelná uvnitř cysty jsou jednotliví bradyzoiti, kteří zde „tiše“ čekají až myš pozře dravec (nejlépe definitivní hostitel toxoplasmy kočkovitá šelma) a oni se působením trávicích enzymů z cysty uvolní a budou moci proniknout z dutiny střeva do buněk jeho výstelky. Foto Mirka Pečálková-Berenreiterová.